Den devátý
Mám za sebou devět dní a ještě minimálně čtyři před sebou. Ruce i nohy bolavý od samýho napichování a přepichování. Předvčerejší noční dobrodrůžo, které obsahovalo 9 zoufalých pokusů o napíchnutí nové kanyly, skončilo centálem v třísle. Strašně moc jsem ho nechtěla, ale budiž...Nic platno, žíly mám prostě špatný, špatný a špatný. Tohle je alespoň pořádná hadice a dokud mi jí nevyndaj funguje bez problémů a bolesti.
(foto z loňska jsem vyhrabala v PC, to co mám teď vypadá úplně stejně a plyšová dvojka Berta a Edgar tu se mnou trpí jako vždycky)
Vypadá to děsivě, ale nebolí to a kupodivu ani při napíchnutí. Měla jsem štěstí, sloužil pan doktor Fila a ten to teda napíchnout umí. Nejdřív místo umrtví, pak do nohy zabodne obr jehlu a hledá v hloubce tu správnou žílu. Jak je tam, tak do té jehly nastrká asi tak půlmetový drát (vodič), vytáhne jehlu, drát tam zůstane. Pak tu díru do nohy zvětší a nastává krušná chvilka...Musí být velmi zručný! Jednou rukou drží ten vpich aby nekrvácel a vodič aby nezajel do mého těla. Druhou rukou musí navlíknout na konec vodiče samotný centrál (plastová hadice se třema vývodama). Pak centál přes vodič zasune do žíly a nakonec vodič z těla vytáhne a zůstane v něm jen ten centrál. Úplně nakonec centrál přišije dvěma stehy k noze a to je to jediné co na tom všem trochu bolí.
No nevím jestli jsem to napsala pochopitelně, ale zhruba tak to v noci proběhlo ;-)
Jinak je tady všechno tak nějak stejné. Zatím jsem dostala cizí prášky jen jednou a jednou sice svoje ale v jiném dávkování. Jídlo nemá asi smysl zmiňovat, jednou je hůř a jednou líp. Stále se potím jako blázen, jednak je to z antibiotik a taky proto, že radiátor žhne ve dne v noci, jako by byly venku mrazy! Snažím se větrat, ale paní je pak zas zima... V noci už líp spím, co paní kvalitně pomáhají od bolesti, tak je tu klid. Paní chudák už tolik nežvaní, nakonec se z ní ukázala poměrně slušná spolubydlící, když pochopila, že ne vždy se chci bavit. Jsem si tady prostě "holky" srovnala do latě ;-) Kašlou obě dvě, ale vypadá, to, že neinfekčne, tak jen aby nám sem nedali nějakou přistýlku a bude to dobré. Jen to ranní vstávání, to bych zrušila. Celé dopoledne se z toho vždycky vzpamatovávám.
A ta koupelna je snad den ode dne hnusnější a hnusnější!
Dostala jsem od včerejška nějaké prášky co by měly uklidnit to moje divoký srdce. Je mi z nich tak nějak blbě, stále mám pocit, že budu zvracet, bolí mě hlava, blbě se mi dýchá, ale srdce si uhání jak chce... Tak to vypadá, že srdce necháme uhánět dál, mám to tak už pár let, tak coby ne. Zkoušeli jsme na to dva různé prášky a oba bez úspěchu. Neříkám, že by mi o něco pomalejší srdeční akce nebyla příjemnější, obzvlášť při nějakém výkonu, ale za cenu těch stavů co teď mám, to nechci. Aby ty prášky vůbec fungovaly bych musela brát asi mnohem větší dávku a když mi je špatně i po malé dávce, tak si velkou ani netroufám vzít.
Chci domu, ale ještě musím dobrat svojí dávku atb. Pevně doufám, že to jak se mi teď ty dva dny blbě dýchá je z těch tablet na srdce a ne že se něco děje. Už mi bylo fakt dobře a kdyby mi teď mělo začít zas něco bejt, tak to by mě vážně dost rozhodilo! Ale to je určo z těch prášku, že jo !?