květen 2014
Zázraky přírody
06.05.2014 18:55
Než se člověk otočí párkrát dokola, tak už je tu květen. Od posledního blogu zase uteklo tolik dní, ani se mi to vždycky nechce věřit... Nějak mi ty dny rychleji plynou, jak se stále něco děje. Jsem teď mnohem víc aktivní, víc chodím ven a víc toho zvládám. Po návštěvě u mamky, kdy mi...
Kniha návštěv
10.05.2014 14:19
Znáte ty chvíle, kdy byste zoufalstvím nejradši skočili z okna? Ten pocit, kdy se vám svíraj vnitřnosti a jediný co se dá dělat je zhroutit se na podlahu a hlavou mlátit o zem tak dlouho, než se ten strašnej pocit zmaru alespoň trochu otupí? Já nejsem nějakej psychotik, ale přesně tak jsem se...
Maminky
11.05.2014 17:52
Milé maminky,
ženy nejdůležitější. Dnes se slaví na celém světě Váš svátek. Vy jste ten základ, na Vás to stojí a my děti za to nikdy nepřestaneme být vděčné. Je to těžké, neskutečné těžké, být v tom boji tím nejvyšším generálem, Vám patří ta největší úcta a díky.
Mluvím k vám maminky CF dětí. K...
Báb rýbu
18.05.2014 21:10
Mám rýmu, děsně hnusnou rýmu, takovou rýmu jsem neměla co jsem na kyslíku. Začala strašným pálením na měkkém patře a pocitem, jako by mě někdo praštil palicí do hlavy. Připadala jsem si celej den jako opilá, hlava mě bolela, v nose pálilo a já jen čekala, až se ty nudle spustí. Nos jsem vydatně...
Zas Motol
24.05.2014 15:35
„Květuško, přisuň mi ten gramofon, ať se můžu vyčůrat.“
„Tady ho máš, Danuško.“
„Děkuju. Holka, já budu asi i kadit.“
…
Přesně jak jsem se obávala, rýma mě oslabila natolik, že si ta moje mizerná cepacie začala v plicích chovat, jako by jí to tam patřilo. Rozhodla se produkovat obrovské...
Přijde?
26.05.2014 23:17
Ležím v posteli, otírám si volně stékající slzy. Je mi úzko a smutno zároveň. Z vedlejší postele, která je metr ode mě, se ozývají zvuky zřejmě posledního životního zápasu. Paní, která mě tu od čtvrtka neskutečně lezla na nervy. Paní, která tu všechny komandovala, byla zlá a nedokázala říct...
Přišla...
27.05.2014 16:42
Ležela jsem ve tmě a snažila se usnout. Po té stresové, nervy drásající téměř půl hodině, kdy paní volala zoufale o pomoc, dostala konečně injekci a usnula, jsem já spát nemohla. Rozjitřená, zraněná, rozčarovaná a smutná, jsem se snažila přijít na jiné myšlenky. Pouštěla si rádio do sluchátek,...
Pláču...
29.05.2014 20:28
Byli jsme vypečená partička, takové to "zdravé" jádro, jezdili jsme na tábory s CF v létě i v zimě. To bylo ještě v těch dobách, kdy se nevědělo o šíření těch mizerných bakterií mezi námi. Už jsem tu psala, že vzpomínky na tábory patří k těm nejkrásnějším na mé dětství. S naší partičkou jsme...